Letošní počasí bylo ideálně pouťové - lehce zataženo, sobota bez deště, žádné horko - počasí nemělo chybu, dalo by se říct. Takže jako každý rok přijela spousta lidí z menší i větší vzdálenosti, prošli si historický trh na náměstí, něco pojedli, na folklór se podívali, pár stovek utratili na kolotočích a unaveni usedli do svých aut, zaparkovaných kde se dalo a odjeli zase domů. Zbyla vzpomínka - a pár fotek. Tady jsou.
Dominta náměstí - věž kostela Narození Panny Marie, která je od svislé osy vychýlena o celých 60 cm. A stánky historického trhu z odvrácené strany.
Pouť nabízela i něco kultury - chodský folklór v zahradě Chodského hradu.
Několik záběrů na stánky - zde kováři z Pocinovic v akci...
...a zde paní, která zdobila perníčky. Zvládala to perfektně a nez brýlí! Klobouk dolů (třeba té malé slečny úplně vpravo na snímku).
Malá hrnčířka Verča. Známe se... od jejího miminkovského věku. Bere život sportovně a s úsměvem.
Vybíral jsem stánky, kde se něco dělo, takže taky malíře...
Jdeme do jídla. Například takové olivy... nevypadají špatně, což?
Podtatranské ovčí sýry taky byly jedlé!
Někdo jedl v dabl deckeru, který tu zřejmě zanechali sociální demokrati po své předminulé kampani...
...někomu posloužily žulové schody.
Na pouti byli k vidění různí lidé...
...s brýlemi i bez brýlí, s pivem nebo jenom chlebem...
...a všechno to sledoval zkamenělý Antonín Příhoda (*1668 - † 1749), domažlický děkan a vikář, zasloužilý starosta, mecenáš, bojovník za vše dobré a moudrý "otec" Domažlic. Dej mu pánbůh věčnou slávu, Domažlicím a jejich Chodským slavnostem taktéž!